Příběhy, které se nikdy nedovíme, existují. Ani z toho nejlepšího rodokmenu, nejpřesnější kroniky rodinné firmy neodhalíme, proč bývá někdy poklad v podobě souznění sourozenců ukrytý tak nekonečně hluboko. Moje dcery jsou od prvních lidských buněk a vteřin zrozené spolu. Když byly od sebe přes 200 km, namalovaly téměř shodný obrázek a když vyběhly ze dveří od zápisu do školy, zážitky sdílely jen mezi sebou. Mně řekly „dobrý, mami“! :-) Budou se nad tímhle zápisem v kronice rodiny smát jednou spolu i s jejich bráškou? Dosáhnou na poklad přes všechny bariéry sourozenecké rivality? Dokážou to? Já už možná nebudu, ale toužím, aby v kronice rodiny všichni tři hledali a našli, co je spojuje. Příběhy jsou to nejcennější, co máme.